Novinky
Vědci potvrzují a varují: klíšťata zamířila do hor!
Česká republika patří dlouhodobě mezi země s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy. Počty případů v posledních desetiletích navíc významně stoupají. Na vině přitom může být nejen postup malého parazita do vyšších nadmořských výšek, ale také zvýšení jeho aktivity ve studených měsících.
Klíště obecné (Ixodes ricinus) v současnosti obývá území, které je na západě ohraničeno Portugalskem, na východě Ruskem, na jihu severní Afrikou a na severu Skandinávií. Samotný virus klíšťové encefalitidy se celosvětově vyskytuje v pásmu zasahujícím střední část Evropy až přímořské východoasijské oblasti. Při srovnání s údaji z minulých let je však patrné rozšiřování rizikových míst. Původní izolované endemické oblasti výskytu klíšťové encefalitidy se spojují a vytvářejí rozsáhlá území. V rozšíření hraje významnou roli nadmořská výška. Zatímco ve Skandinávii se klíšťata vyskytují pouze v nízkých nadmořských polohách blízko moře, na jihu území se mohou objevit až ve výškách 1500–2000 m n. m.
U nás jim klima přeje
V České republice patří mezi regiony s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy západní, střední a jižní Čechy, ale také okolí Brna, Znojemsko, Opavsko a Bruntálsko. Riziko nákazy však hrozí prakticky na celém území naší republiky. V minulosti se totiž výskyt klíšťat udával do 700 m n. m. V poslední době, obdobně jako jinde v Evropě, však dochází k jejich šíření nejen na větší územní plochy, ale také do vyšší nadmořské výšky. Na klíšťata tak můžeme narazit dokonce až ve výškách 1100–1200 m n. m. Horské lokality jsou přitom využívány k rekreačním pobytům, které většinou probíhají během zvýšené aktivity klíšťat – jejich hlavní sezóna trvá od dubna až do listopadu. V posledních letech dochází k výraznému vzestupu výskytu klíšťové encefalitidy. Česká republika se tak řadí v počtu případů na druhé místo ihned za Rusko. Důvodem totiž mohou být kromě stěhování klíšťat do vyšší nadmořské výšky také klimatické změny. Zvyšování průměrné roční teploty a vlhkosti vede k urychlení vývoje klíšťat, zvýšení jejich aktivity a prodloužení klíšťové sezóny.
Hory v obležení
Jan Materna ze Správy Krkonošského národního parku se zaměřil na výškové rozšíření klíštěte obecného v Krkonoších.
- Výzkum probíhající v letech 2002–2008 ozřejmil horní hranici současného výskytu parazita – ta se pohybuje kolem 1100–1150 m n. m.
- Z výsledků navíc vyplývá, že klíštěti umožnil proniknout do vyšších nadmořských výšek statisticky významný vzestup teplot v období od května do srpna.
Před klíšťaty se tak neschováme už ani na horách. Malý parazit přitom nezpůsobuje pouze nepříjemné kousnutí, ale také přenáší nebezpečné choroby. V naší zemi se jedná především o lymeskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Proti klíšťové encefalitidě se přitom lze chránit účinným a bezpečným očkováním, které je vhodné pro děti i dospělé. Pokud tedy vyrážíte za turistikou, nezapomeňte se nechat očkovat. Jedině tak si z dovolené přivezete pouze krásné zážitky a vyvarujete se nechtěného suvenýru v podobě závažného virového onemocnění.
(holi)
Zdroje:
http://zdravi.e15.cz
http://opera.krnap.cz
