Aktuální příspěvky pojišťoven


Příspěvky zdravotních pojišťoven:
VZP (111)
až 500,- Kč
VoZP (201)
děti do 18 let
dospělí
až 1000,- Kč
až 500,- Kč
ČPZP (205)
děti a mládež do 18-ti let
dospělí
až 1500,- Kč
až 1000,- Kč
OZP (207)až 300,- Kč
ZPŠ (209)až 400,- Kč
ZP MV ČR (211)až 500,- Kč
RBP (213)až 1000,- Kč

Aktualizováno: 01.01.2018

 

KlíšťovkaNovinkyMnoho druhů klíšťat – a většina je pro člověka rizikem

Novinky

Mnoho druhů klíšťat – a většina je pro člověka rizikem

Klíšťata jsou nebezpeční parazité ze třídy pavoukovců. Existuje mnoho typů, ale pouze několik jich žije u nás nebo v blízkých zemích. Pojďme si je představit.

Mnoho druhů klíšťat – a většina je pro člověka rizikem
X
Chybně zadaný e-mail!
Chybně zadaný e-mail!
ODESLAT

1. Ixodes ricinus – klíště obecné

U nás nejrozšířenější klíště se vyskytuje prakticky v celé Evropě. Vyhledává vlhké oblasti (80 % a více) s bujnou vegetací. Je však schopno přežít za různých klimatických podmínek.

  • Žije především v listnatých a smíšených lesích, ale může se zabydlet prakticky kdekoli, kde je vlhko a jsou tam přítomni jeho hostitelé.
  • Počty klíštěte obecného v posledních letech vzrůstají, objevuje se i ve vyšších nadmořských výškách, kde se dříve nevyskytovalo.
  • Larvy a nymfy raději sají na menších zvířatech, dospělci pak na velkých tvorech, často napadají i člověka. Do oblasti jejich zájmu ale spadá i mnoho savců, ptáků a plazů.
  • Přenášejí celou řadu závažných onemocnění, v našich podmínkách především klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu, ale i babesiózu (onemocnění způsobené prvokem, který žije v červených krvinkách) nebo anaplasmózu (horečnaté onemocnění s rozpadem bílých krvinek).

2. Ixodes scapularis

Patří do stejné čeledě jako klíště obecné. Nachází se především v listnatých lesích. Jeho výskyt je celkem spolehlivě vázán na výskyt jelena běloocasého. Všechna stadia přenášejí lymeskou boreliózu, babesiózu a anaplasmózu.

3. Hyalomma marginatum

U nás se sice nevyskytuje, ale je velmi rozšířené na jihu Evropy, proto se s ním můžete setkat o dovolené. Je to běžný parazit tažných ptáků, kterými může být zanesen i daleko od své původní oblasti výskytu. Může cestovat i na jatečných zvířatech – v zamořených oblastech není výjimkou, že na jednom kusu skotu saje i sto jedinců. Zatím takový případ ale nebyl publikován. Toto klíště přežívá za nejrůznějších klimatických podmínek. Přenáší krymsko-konžskou krvácivou horečku, která může mít i smrtelný průběh.

4. Dermacentor reticulatus – piják lužní

Piják lužní je charakteristický svými mramorovanými zády a tím, že dává přednost vlhčím oblastem, jako jsou lužní lesy a mokřady. Vyskytuje se však i v parcích a městských lesích. Hostiteli pijáka lužního jsou velcí domácí i divocí savci včetně psů. V České republice je významným přenašečem babesiózy v oblasti soutoku Dyje a Moravy. Může ale přenášet i tularémii, známou také jako zaječí nemoc, která může postihnout například kůži nebo plíce napadeného.

5. Rhipicephalus sanguineus – klíště psí

Tento parazit je neobvyklý tím, že na rozdíl od ostatních klíšťat může celý svůj životní cyklus prodělat v prostředí lidského obydlí, aniž by se vrátil do přírody. Proto může ve velmi krátkém čase doslova zaplavit celé domy, rozmnožit se v nábytku, podlahách apod. Saje na velkém množství savců, někdy napadá i člověka, ale dává přednost psům, pokud jsou k dispozici. (Proto je velmi špatný nápad pokusit se zbavit domov těchto hostů tím, že se zbavíme psů – klíšťata začnou o to více napadat lidi.) Obecně se vyskytuje prakticky celosvětově, ale na našem území jeho záchyt potvrzen nebyl. S cestováním psů do prázdninových destinací je ale jeho přenos do našich podmínek možný. Může přenášet například tularémii. 

6. Haemaphysalis concinna – klíšť lužní

Vyskytuje se stejně jako piják lužní na jižní Moravě, saje především na ovcích, ale vezme zavděk i psem, kočkou, skotem nebo jinými savci. Přenáší bunya horečku, která stejně jako ta krymsko-konžská patří ke krvácivým horečkám.

7. Argas reflexus – klíšťák holubí

Toto velké měkké klíště se vyskytuje všude tam, kde jsou holubi, tedy například ve starých domech. Člověka napadá výjimečně a u nás nepřenáší žádné nemoci. V místě přisátí se však může vytvořit objemný hematom, který je značně bolestivý a hojí se několik týdnů, objevit se může často i kopřivka a svědění.

Na otázku, zda jsou všechna tato klíšťata nebezpečná pro člověka, je třeba odpovědět ano. Přestože většina z nich dává přednost sání na zvířatech, neexistuje nic, co by jim v případě nouze bránilo přisát se na člověka a přenést na něj svůj infekční náklad.

(pez)

Zdroje:

http://www.tickencounter.org

http://entnemdept.ufl.edu

http://ecdc.europa.eu

http://www.scalibor.cz

http://bristoltickid.blogs.ilrt.org

http://www.sea-entomologia.org

Objednejte se na očkování právě teď
Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 2

Čtěte také

Kde na nás klíšťata číhají nejčastěji?

Kde na nás klíšťata číhají nejčastěji?

Řádila letos klíšťová encefalitida?

Řádila letos klíšťová encefalitida?

Encefalitidy neboli záněty mozku. Různí viníci, společné těžké dopady

Encefalitidy neboli záněty mozku. Různí viníci, společné těžké dopady

Pozor na nepasterizované mléčné výrobky: hrozí riziko klíšťovky

Pozor na nepasterizované mléčné výrobky: hrozí riziko klíšťovky

Repelenty – opravdu fungují?

Repelenty – opravdu fungují?

Otravte klíště vlastní krví

Otravte klíště vlastní krví
 

První pomoc 

Jak a kdy se očkovat?  Jak odstranit klíště?  Klíště u zvířat 
Očkovací kalendář
 

E-mailový zpravodaj