Novinky
Nepodceňujte hrozbu klíšťat: nepřenáší pouze encefalitidu
Klíšťata jsou hned za komáry nejčastějším přenašečem infekčních chorob. Malý parazit trpělivě čeká na svou příležitost v nízkém porostu. Když kolem projde vhodný hostitel, vydá se na honbu za potravou. Při hodování na lidské krvi může přenést široké spektrum infekčních nemocí.
Borrelióza je nejčastější
V České republice registrujeme nejvíce onemocnění bakteriemi Borrelia burgdorferi. V roce 2013 onemocnělo borreliózou 4 646 lidí! Pro přestup bakterií do krve je nutné, aby klíště bylo přisáté nejméně 24 hodin. Účinnou prevencí je tedy odstranit klíště co nejdříve. Ani to vám však bohužel nezaručí, že k nákaze ještě nedošlo. Riziko infekce je však při včasném odstranění minimální. Jak poznáte, že jste se nakazili?
- Nejčastějším příznakem je charakteristické zarudnutí kůže v místě přisátí, které se postupně zvětšuje a má vzhled "býčího oka".
- Současně dochází ke zduření mízních uzlin, horečce, bolestem svalů a kloubů. Typickým příznakem je také únava.
- Po delší době dochází k postižení srdce a nervové tkáně. Nejdříve za rok po infekci dochází k poškození kůže v okolí velkých kloubů a na okrajových částech těla. Jde o červená až modročervená ložiska, která postupně vymizí a zanechají tenkou kůži vzhledu cigaretového papíru s prosvítajícími cévami.
- Pozdější stadia nejsou ale příliš častá. Borrelióza je totiž dobře léčitelná antibiotiky. Přesto není vhodné ji podceňovat, neléčené onemocnění může skončit těžkým poškozením mnoha orgánů.
Hrozba klíšťovky trvá
V roce 2013 onemocnělo klíšťovou encefalitidou 625 obyvatel naší země. V letošním roce jsou hlášeny již 3 případy, což je o 50 % více než vloni ve stejné době. Sezóna však teprve začíná a klíšťata už si jistě brousí kusadla. Jedinou prevencí je účinné očkování, které lze provést v jakémkoliv ročním období. Čím se obávaná klíšťová encefalitida projevuje?
- Po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte dochází ke vzniku chřipkovitých příznaků, mezi něž patří například bolesti hlavy a svalů, zvýšená teplota a únava.
- Stav se po několika dnech zdánlivě zlepší, avšak jedná se o pouhé ticho před bouří. Ve druhé fázi onemocnění dochází k postižení nervového systému, projevujícímu se bolestmi hlavy, světloplachostí, poruchami vědomí a spánku, horečkami, zvracením a poruchami hybnosti.
- Současná medicína dokáže léčit pouze příznaky onemocnění, těžší formy klíšťovky si často vyžádají několikatýdenní pobyt v nemocnici a dlouhodobou rekonvalescenci.
Méně časté nákazy
- Ehrlichióza je bakteriální onemocnění, které je objeveno poměrně nedávno. Dříve se totiž myslelo, že ohrožuje pouze psy. Bakterie napadá bílé krvinky nemocného a pro lidi s poruchami imunity může být i smrtelná. Příznaky se rozvíjí do týdne po přisátí klíštěte, projevy na kůži mohou být podobné borrelióze. Kromě toho dochází ke zvětšení mízních uzlin, bolestem hlavy, svalů, horečce a zvracení. Léčí se antibiotiky.
- Klíšťata vzácněji přenáší také bartonelózu, známou spíše jako nemoc z kočičího škrábnutí. V místě vpichu dochází ke vzniku tmavého strupu. Současně zduří spádové mízní uzliny a postiženého trápí několik dní horečka.
- Dalším vzácným onemocněním je babesióza. Způsobuje ji prvok, který napadá především lidi bez sleziny či s poruchami imunity. Infekce se projeví horečkou, zvětšením jater, bolestmi svalů, třesavkou a žloutenkou.
- Do skupiny méně častých nákaz dále patří například rickettsiózy, tularémie či návratná horečka.
Na světě žije asi 800 druhů klíšťat, která přenáší mnoho infekčních chorob. Klíšťata číhající v našich luzích a hájích přenáší hlavně borreliózu a klíšťovou encefalitidu. Není vhodné podceňovat „malou“ hrozbu, ukrytou hluboko v trávě. Opomíjením účinné prevence totiž vystavujeme riziku sebe i své blízké.
(holi)
Zdroj: emedicine.medscape.com
www.szu.cz
