Novinky
Vývoj klíštěte: od vajíčka po dospělého jedince
Klíště obecné je krev sající parazit, který se živí na savcích, plazech nebo ptácích. Může také přenášet nebezpečné nemoci. Jeho životní cyklus je poměrně složitý a zahrnuje několik vývojových stadií – od vajíčka přes nymfu až po dospělce.
Víte o tomto relativně nebezpečném záškodníkovi opravdu všechno?
- Klíště obecné (Ixodes ricinus) přenáší nebezpečné nemoci, a to zejména klíšťovou encefalitidu, lymeskou boreliózu, ehrlichiózu a vzácnou babesiózu.
- Malý parazit přitom obývá poměrně širokou zeměpisnou oblast. Jeho domovinou je totiž území, které je na západě ohraničeno Portugalskem, na východě Ruskem, na jihu severní Afrikou a na severu Skandinávií. Samotný virus klíšťové encefalitidy se celosvětově vyskytuje v pásmu zasahujícím střední část Evropy až k přímořské východoasijské oblasti.
- Klíště se vyskytuje ve vlhkých porostech s bujnou vegetací, ale také na okrajích lesů a na loukách. K životu přitom vyžaduje poměrně vysokou relativní vlhkost, a to nejméně 80 %.
- Jeho zeměpisné rozšíření se v poslední době výrazně mění. Krev sající parazit se totiž stěhuje nejen do vyšších nadmořských výšek (tento posun byl zaznamenán obzvláště v České republice, ovšem i v Bosně a Hercegovině), ale také dále na sever od svých původních území.
Především trpělivý
Mezi jednotlivá životní stadia klíštěte patří vajíčko, larva, nymfa a dospělý jedinec. Klíšťata během svého života většinou vystřídají tři hostitele, než se promění v dospělého jedince. Larvy a nymfy přitom preferují malá až středně velká zvířata, kdežto dospělí jedinci se živí především na velkých tvorech a na člověku. Klíšťata musí sát krev, aby se přeměnila z jednoho vývojového stadia do dalšího. Délka životního cyklu závisí na životních podmínkách a pohybuje se nejčastěji kolem 3 let. Rozmnožování probíhá na hostiteli a může trvat až celý týden.
Velmi zdatný lovec
Nižší vývojová stadia klíšťat se běžně živí na myších, ježcích, zajících či veverkách. Dospělci vyhledávají větší savce, mezi něž patří divoká prasata, srnky, jeleni, hospodářský dobytek, ale také lidé.
- Dospělá klíšťata číhají na svou oběť v trávě nebo popřípadě na nízkých keřích. Malý parazit trpělivě čeká, uchycený za zadní nohy, na procházejícího člověka nebo zvíře.
- Jakmile se ho jiný živý tvor dotkne, klíště se okamžitě reflexivně přichytí a zakousne se do kůže svého hostitele.
- Parazit má na předních nohou takzvaný Hallerův orgán, který umožňuje detekci oxidu uhličitého (CO2) a díky němuž dokáže vyslídit svou oběť. Malý tvor totiž nemá žádné oči.
- Tento způsob lovu je však pro klíště vyčerpávající, protože ztrácí ze svého organismu potřebnou vodu. Pokud se tedy do určité doby nedočká hostitele, vydá se po stonku trávy do oblasti s vyšší vlhkostí, aby nabralo zpět ztracenou energii.
Baží po krvi
Proces sání trvá jeden až dva týdny a klíště dokáže hladovět až jeden rok. Přenos nebezpečných nemocí je přitom velmi rychlý. Virus klíšťové encefalitidy je ve slinách, takže jakmile se parazit dostane ke krevnímu oběhu, k přenosu dojde během několika minut. V případě lymeské boreliózy je k předání bakterií nutná doba přisátí alespoň 24 hodin.
(holi)
Zdroj:
http://ecdc.europa.eu
