Novinky
V jakých částech Evropy můžeme chytit "klíšťovku"?
Při pohledu na mapu Evropy, na níž by byl znázorněn výskyt klíšťat, byste slepá místa hledali jen stěží. Bez nadsázky můžeme totiž konstatovat, že regionů bez klíšťat zde máme pomálu. Rozdíl mezi jednotlivými státy spočívá pouze v množství a míře jejich infikovanosti klíšťovou encefalitidou (KE) a jinými nemocemi.
Při pohledu na mapu Evropy, na níž by byl znázorněn výskyt klíšťat, byste slepá místa hledali jen stěží. Klíště je celosvětově velmi rozšířený členovec a ani Evropa není výjimkou. Bez nadsázky můžeme totiž konstatovat, že regionů bez klíšťat zde máme pomálu. Rozdíl mezi jednotlivými státy spočívá pouze v množství a míře jejich infikovanosti klíšťovou encefalitidou (KE) a jinými nemocemi.
Kdo by se chtěl vyhnout kontaktu s klíštětem a zůstat přitom na evropském kontinentě, musel by překročit šedesátý třetí stupeň severní šířky. Tato rovnoběžka se uvádí jako severní hranice výskytu klíšťat v Evropě. Nutno podotknout, že na jih od ní zůstává podstatná část Skandinávie, zejména jižní části Švédska, Finska a Karélie.
Na výskyt klíšťat má rovněž veliký vliv nadmořská výška v závislosti na zeměpisné šířce. Zatímco na severní hranici výskytu klíšťat (tedy v okolí výše zmiňované 63. rovnoběžky) se tito členovci mohou vyskytovat jen ve výškách blízkých úrovni moře, v jižních oblastech může jejich výskyt ojediněle zasahovat až do výšek kolem 1500–2000 metrů nad mořem. Pro naši republiku byla dlouhá léta stanovena hranice 700–750 metrů. Bohužel podle současných studií následkem klimatických změn už nejsou u nás klíšťata výjimkou ani ve výškách přesahujících jeden kilometr (1100–1200 m.n.m.). To znamená, že se s nimi můžeme potkat i na Šumavě a v Krkonoších, kde na ně bylo ještě před několika lety příliš chladno.
Klíšťatům se v evropských podmínkách daří poměrně dobře a s jejich početním nárůstem přibývá i výskytu KE. Za posledních 30 let se její výskyt v Evropě zvýšil přibližně o 400 %, přičemž v loňském roce se nakazilo asi 10 000 lidí.
Obecně lze říci, že západní a jižní Evropa jsou na KE relativně chudé. Výskyt KE zatím nebyl hlášen z Pyrenejského poloostrova, Řecka, Nizozemska, Velké Británie a Irska. Jejich sousední státy jsou na tom také poměrně dobře, počet případů KE je zde poměrně nízký.
Naopak za oblasti nejvíce zamořené klíšťaty infikovanými KE (respektive tzv. středoevropskou KE) se označují Rusko, Pobaltí a celá střední Evropa. Jmenovitě to je Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Česká republika (v roce 2002 zde byl počet případů až 3x vyšší než v ostatních regionech), Německo (zejména jeho jihovýchod), Rakousko, Slovensko a Maďarsko. Dále nesmíme zapomínat na jižní oblasti Finska a Švédska, severní Itálii, Švýcarsko, Slovinsko, severní Chorvatsko a Bělorusko.
Kromě nákazy KE slouží klíšťata v Evropě také jako přenašeči dalších nemocí, například Lymeské borreliózy, krymsko-konžské hemoragické horečky, Q-horečky a dalších. Zatímco proti ostatním nemocem nebyla dosud objevena vakcína, proti KE již naštěstí účinnou ochranu známe.
(kros)
Objednejte se na očkování právě teď
