Novinky
Lymeská borrelióza
Lymeská borrelióza (LB) je infekční onemocnění, které bylo poprvé popsáno roku 1975 v USA ve státě Connecticut. Jako hlavní přenašeč je uváděno klíště. Rezervoárem (zdrojem v přírodě) borrelií je více než 200 zvířat, jako jsou například hraboši, krtci, myši, veverky, zajíci, vysoká zvěř, psi nebo kočky.
Lymeská borrelióza (LB) je infekční onemocnění, které bylo poprvé popsáno roku 1975 v USA ve státě Connecticut. Původcem nákazy je spirálovitá bakterie (tzv. spirocheta) Borrelia burgdorferi. V poslední době se mezi původce tohoto onemocnění v Evropě rovněž řadí Borrelia garini a Borrelia affzelii.
Lymeská borrelióza je onemocnění přenosné ze zvířete na člověka (tzv. antropozoonóza). Jako hlavní přenašeč je uváděno klíště. V našich podmínkách se nejčastěji jedná o druh Ixodes ricinus. Výjimečně ale může roli přenašeče sehrát i jiný krev sající hmyz (komáři, ovádi, blechy). Rezervoárem (zdrojem v přírodě) borrelií je více než 200 zvířat, jako jsou například hraboši, krtci, myši, veverky, zajíci, vysoká zvěř, psi nebo kočky.
Klíště během svého přibližně dvouletého života projde třemi stadii (larva, nymfa, dospělé klíště neboli imago). Kromě prvního stadia může ve dvou zbývajících dojít po přisátí klíštěte k přenosu infekce, která se do těla budoucího hostitele dostane skrz jeho sací ústrojí.
Toto onemocnění se objevuje téměř po celém světě. V České republice jsou jako nejkritičtější oblasti uváděny smíšené a listnaté lesy a travnaté plochy do nadmořské výšky přibližně 800 metrů. Podle dosavadních zjištění se infikovanost klíšťat u nás pohybuje kolem 10 %.
Průběh LB se dělí do tří fází. V první fázi se asi u 50 % nakažených objeví s odstupem přibližně dvou týdnů od přisátí klíštěte zarudlá skvrna s vybledlým středem okolo místa zakousnutí. Tato skvrna se nazývá erythema migrans a její průměr bývá větší než 5 cm. Inkubační doba je přitom velmi proměnlivá, obvykle se uvádí 7–14 dní, ale odstup tří týdnů nemusí být výjimkou. V této první fázi se rovněž mohou objevit příznaky jako horečka, bolesti ve svalech a únava. Rovněž může dojít ke zvětšení okolních lymfatických uzlin.
Po 2 až 12 týdnech propuká druhá fáze onemocnění. Může se projevit jako různě závažné postižení systému nervového (bolesti hlavy, ztuhlost šíje, poruchy citlivosti a hybnosti, bolesti zad a končetin, obrny – zejména lícního nervu), kardiovaskulárního (dušnost) či kloubního (stěhovavá bolest, obzvlášť bývá postižen kolenní kloub). Někdy se může na ušním boltci či lalůčku nebo na prsní bradavce objevit modročervený „uzlík“.
Třetí fáze se vyskytne obvykle až po 6–12 měsících, někdy však může jít o celé roky. Mezi příznaky patří zánětlivé a později i atrofické postižení kůže (acrodermatitis chronica atroficans), nejčastěji na nohou. Kůže je ztenčená (atrofovaná) až papírová. Dále se objevují záněty samotného mozku (encefalitida), mozku a míchy zároveň (encefalomyelitida) či záněty kloubů (obzvláště velkých), které přetrvávají dlouho (stávají se chronickými).
Při včasném podchycení nemoci bývá léčba úspěšná, někdy mohou přetrvávat obtíže typu bolestí hlavy, kloubů a svalů či únava. Při neléčení příznaků bývají následky závažnější. Úmrtí nejsou příliš častá.
V současné době na našem trhu neexistuje účinná vakcinace proti LB. Její vývin je ovšem předmětem intenzivního zkoumání a vědeckého zájmu.
(kros)
Objednejte se na očkování právě teď
