Novinky
Encefalitidy neboli záněty mozku. Různí viníci, společné těžké dopady
Ačkoliv je mozek před mikroby relativně dobře chráněn, může dojít k selhání této obranné bariéry. Na životně důležitý orgán pak mohou zaútočit bakterie, viry, paraziti i naše vlastní imunita. Jak se takový útok na sídlo naší mysli projeví a jak se bránit?
Klíšťata a mnoho dalších
Encefalitida je zánětlivé onemocnění mozkové tkáně. Nejčastějšími původci jsou viry. Vyvolávajícími činiteli mohou být i toxiny, bakterie, paraziti nebo autoimunitní pochody. O meningoencefalitidě hovoříme, postihne-li zánětlivý proces zároveň i mozkové pleny (meningy). Z virových původců jsou zásadní zejména virus klíšťové encefalitidy a herpesviry (původci oparu). Škála bakteriálních původců je poměrně pestrá. Zahrnuje borrelie, meningokoky nebo mykobakterie. Jací parazité nám můžou proniknout až do mozku? V našich zeměpisných šířkách se jedná zejména o toxoplazmu, v Africe je třeba myslet i na původce spavé nemoci – trypanozomu. HIV pozitivní lidé pak mají vyšší riziko encefalitidy vyvolané jak samotným virem, tak i toxoplazmou nebo některými houbami. To je důsledek jejich snížené imunity.
Začíná to chřipkovými příznaky
Charakteristickými znaky postižení encefalitidou jsou horečka, bolest hlavy a mentální poruchy. Většina pacientů s virovou encefalitidou vykazuje příznaky meningitidy (horečka, bolest hlavy, ztuhlost krku, zvracení). Pak následují poruchy vědomí, křeče a neurologické příznaky způsobené zvýšeným nitrolebním tlakem. Zánět mozku může začít podobně jako chřipka, ale následuje rychlé zhoršení. Nastupují poruchy vědomí, otupělost, záchvaty a kóma. Velký nitrolební tlak se může projevit nevolností, zvracením, prudkou bolestí hlavy, světloplachostí a ztuhlostí krku.
Diagnóza musí sedět
Kromě klasické anamnézy, tedy posouzení příznaků, je ke zjištění stavu důležité i vyšetření mozkomíšního moku. V něm budou lékaři pátrat po přítomnosti buněk, bílkovin a glukózy. Ideální je také provést PCR. To je metoda, při níž dojde k pomnožení nukleových kyselin, takže původně nezjistitelné množství genetické informace mikrobů lze poté ve vzorku zaznamenat. Pomoci může i samotný odběr, při kterém si lékař všímá barvy odebíraného moku a toho, zda vytéká pod tlakem. K dalším vyšetřením a potvrzením pracovní diagnózy lze využít i zobrazovací techniky. Jde například o výpočetní tomografii, magnetickou rezonanci nebo elektroencefalografii. Podobně jako encefalitida se totiž může projevovat:
- meningitida,
- systémový lupus,
- postvakcinační encefalomyelitida,
- cévní mozková příhoda,
- nádor mozku,
- syfilis,
- leukémie,
- lymfom.
Terapie léky i klidem
Při podezření na bakteriální původ zánětu je namístě ihned nasadit širokospektrá antibiotika. Dobře pronikají přes bariéru mezi mozkem a krví. O dalším postupu léčby pak rozhodují především příznaky. Při nebezpečí otoku mozku se podávají kortikoidy. Jde-li o virovou příčinu zánětu, je léčba zaměřena spíš na zvládnutí nepříjemných dopadů. Antivirotika se aplikují proti herpesvirovým a cytomegalovirovým infekcím. Mezi možné komplikace pak patří srdeční a dechové zástavy a široké spektrum neuropsychiatrických příznaků. Někdy se objeví poruchy osobnosti, kognitivních funkcí nebo amnézie. K dalším potížím spojeným s prodělanou encefalitidou lze řadit poruchy řeči a polykání nebo epilepsii.
Rakousko vs. Česko 90:30
Předpověď vývoje zánětlivého onemocnění mozku bývá obtížná. Záleží především na věku pacienta, vyvolávajícím činiteli a stavu imunitního systému. Nejhorší prognózu má herpetická encefalitida, při níž bez léčby zemře až 70 % pacientů. Polovina z přeživších 30 % vykazuje těžké neurologické poruchy. Dá se proti encefalitidě zasáhnout preventivně? Ano, proti té klíšťové existuje vakcína. Nicméně v ČR je proočkováno jen asi 30 % obyvatel. V sousedním Rakousku je to přitom v rizikových oblastech až 90 %. Zatímco dříve se počet případů klíšťové encefalitidy v Rakousku pohyboval zhruba na úrovni ČR, dnes jde jen o desítky případů. U nás jsou postižených stále stovky. V důsledku mnoha různých původců encefalitidy se nám však tohoto strašáka zřejmě jen tak zbavit nepodaří.
(marz)
Zdroje:
http://patient.info
www.szu.cz