Odborník
Klíšťová meningoencefalitida
Typy viru klíšťové meningoencefalitidy
KME je způsobena virem klíšťové meningoencefalitidy, který patří do čeledi Flaviviridae. V rámci komplexu virů klíšťové meningoencefalitidy se rozlišuje několik podtypů.
Západní typ – virus středoevropské klíšťové encefalitidy
Tento typ je přenášen klíštětem Ixodes ricinus a je nejvíce rozšířen mezi Uralem a východem Francie.
Východní typ – virus ruské jaro-letní encefalitidy
Probíhá podobně jako západní typ, má však těžší průběh a horší prognózu. Přenašeče představují klíšťata rodu Ixodes persulcatus. Endemicky se tento typ vyskytuje na východ od Uralu a kromě toho je možné se s ním setkat i v zemích severovýchodní části Evropské unie.
Do komplexu virů klíšťové meningoencefalitidy patří ještě virus omské hemoragické horečky, indický virus kyasanurské lesní nemoci, malajský virus Langat a kanadský virus Powassan a Louping ill.
Způsob přenosu
Rezervoárem viru KME jsou převážně malí hlodavci a větší divoká i domácí zvířata. Na člověka se KME přenáší nejčastěji kousnutím infikovaným klíštětem, nakazit se ale může i konzumací výrobků vyrobených z nepasterizovaného mléka infikovaných zvířat. Mezi lidmi se virus kromě vertikálního přenosu z matky na plod během těhotenství přímo nepřenáší. Známo je i několik laboratorních infekcí po kontaktu s infikovanou jehlou nebo aerosolem.
Epidemiologie
Klíšťata se vyskytují v lesích a na loukách a svědčí jim vlhká léta a mírné zimy. Nejvyšší aktivita je pravidelně zaznamenávána v dubnu/květnu a září/říjnu. Nejvíce ohroženi touto infekcí jsou lidé, kteří pracují či tráví volný čas venku v endemických oblastech (myslivci, rybáři, lidé ubytování v kempu, sběrači hub, turisté, farmáři, lesníci).
Klinický průběh
Inkubační doba KME je průměrně 7 dní, ale může být i 28 dní. Po požití je inkubační doba kratší, uvádí se asi 4 dny.
Zhruba dvě třetiny lidských případů KME jsou asymptomatické. U klinicky manifestních případů má infekce často bifázický průběh. První viremická fáze trvá 2–10 dní a je spojena s nespecifickými symptomy, jako jsou horečka, únava, bolest hlavy, bolest svalů, nauzea. Následuje období bez příznaků, které trvá zhruba 7 dní (1–33 dní). Poté se nemoc projeví znovu, tentokrát již příznaky plynoucími z postižení nervového systému (meningitida, meningoencefalitida, myelitida, paralýza, radikulitida).
Západní typ viru KME je spojen s mírnějším průběhem onemocnění, postižení centrálního nervového systému se objeví pouze u 20–30 % pacientů, závažné neurologické komplikace pak má 10 % pacientů. Mortalita se pohybuje mezi 0,5 a 2 %.
Management infekce
Diagnóza KME je založena na detekci specifických protilátek IgM proti viru KME v mozkomíšním moku a/nebo v séru, převážně metodou ELISA. Protilátky proti KME se objevují 0–6 dní po nakažení a mohou přetrvávat až 10 měsíců.
Léčba se spoléhá na podpůrné terapeutické postupy, specifická léčba neexistuje. Meningitida, encefalitida a meningomyelitida vyžadují hospitalizaci.
Prevence
Riziko rozvoje KME lze snížit opatřeními, která mají zabránit klíštěti se přisát. Tedy nosit při pobytu venku oblečení s dlouhými nohavicemi a dlouhými rukávy, na nechráněnou kůži a okraje oděvů aplikovat repelent a vyhýbat se požití nepasterizovaného mléka a produktů z něj vyrobených.
Po návratu z pobytu venku je nutné pečlivě prohlédnout celé tělo a případná přisátá klíšťata co nejdříve odstranit. Nejúčinnější prevencí KME je však očkování (inaktivovaná vakcína).
(epa)
Zdroj: European Centre for Disease Prevention and Control. Tick-borne encephalitis. Factsheet for health practitioners. Dostupné na: http://ecdc.europa.eu
