Lékaři
Klíšťová encefalitida v České republice
Virus klíšťové encefalitidy (KE) byl na území střední Evropy poprvé izolován v roce 1948 v oblasti kolem Broumova a na Vyškovsku. V následujících letech probíhal intenzivní výzkum forem přenosu i přírodní ohniskovosti a byly vytipovány rizikové oblasti. Počet případů KE v ČR i celé střední Evropě dlouhodobě narůstá již od 90. let 20. století.
I přes jasně patrný trend v nárůstu počtu onemocnění KE vykazuje infekce meziroční fluktuaci v závislosti na počasí (teplá zima umožňuje přežití klíšťat a následující rok je pravidelně počet infekcí vyšší). Drobné odlišnosti jsou patrné i mezi regiony, nejmarkantnější nárůst počtu případů KE je v poslední době v regionu Vysočina z důvodu posunu výskytu klíšťat do vyšších nadmořských výšek. Zůstává zachována sezónnost výskytu infekce s posunem vrcholu z letních do podzimních měsíců. Přibývá hlavně závažnějších klinických forem s typickým dvoufázovým průběhem, převahu mezi nemocnými mají muži, věkově je pacientům většinou více než 41 let.
Již od 90. let 20. století je v ČR každoročně vytvářena mapa nejvyššího výskytu klíšťat sestavovaná z údajů udávaných pacienty. Kromě regionu, kde pacient udává přisátí klíštěte, se sleduje i region trvalého bydliště pacienta. Například na regionu Prahy lze demonstrovat, že 37,7 % nákazy KE se odehrálo v regionu Praha a okolí, zatímco 33,4 % ve Středočeském kraji a 13,9 % v Jihočeském kraji. Naopak v jižních Čechách, kde je nejvyšší výskyt KE, se 99,5 % pacientů nakazí v místě bydliště.
Počet případů onemocněním KE trvale narůstá, přibývá přitom onemocnění se závažnějším průběhem. Pacienti většinou onemocní v regionu svého trvalého bydliště nebo na dovolené. Nejvyšší výskyt je dlouhodobě v jižních Čechách, nejrychleji případů přibývá na Vysočině. Při léčbě i diagnostice je nezbytná spolupráce ošetřujícího lékaře a klinického mikrobiologa. Před onemocněním je vhodné se chránit očkováním.
(epa)
Zdroj: Svobodová M., Knížek P., Kračmarová R., Štěpánová V., Förstl M. Klíšťová encefalitida ve východočeském regionu a úskalí její mikrobiologické diagnostiky. Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 59, 2010, č. 3, s. 112–118.
Daniel M., Beneš Č., Danielová V., Kříž B. Sixty Years of Research of Tick-borne Encephalitis – a Basis of the Current Knowledge
of the Epidemiological Situation in Central Europe. Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 60, 2011, č. 4, s. 135–155.
