Lékaři
Horečka dengue
Virus horečky dengue, přenášený komáry, je považován za nejvýznamnější arbovirus, který napadá člověka, a především v rozvojových zemích představuje vážný zdravotnický problém. Podle údajů Světové zdravotnické organizace se nyní virus horečky dengue endemicky vyskytuje ve více než 100 různých zemích.
Epidemiologie
V endemických oblastech je ročně zaznamenáno asi 50 až 100 miliónů případů horečky dengue, z toho přibližně ve 250 až 500 tisících případů se vyvine vážná hemoragická horečka. Přibližně 50 % všech infekcí je asymptomatických. Symptomatické případy mohou zahrnovat širokou škálu různých příznaků od mírného horečnatého onemocnění až po hemoragickou horečku nebo šokový syndrom dengue. Kromě endemických oblastí byly případy horečky dengue nedávno hlášeny také z některých zemí Evropy, kde se onemocnění opět objevilo po delší přestávce.
Postižení CNS
Kromě typické hemoragické horečky se infekce virem dengue může projevovat i řadou méně typických příznaků včetně neurologických komplikací. Ačkoliv velká část neurologických projevů vzniká pravděpodobně jako důsledek systémové infekce (bývá označována termínem „dengue encefalopatie“), u určité části infikovaných jedinců může virus dengue vyvolat skutečné neuroinvazivní onemocnění. Podle velkých epidemiologických studií je neurologická manifestace součástí klinického obrazu v asi 1 až 5 % všech symptomatických případů nákazy virem horečky dengue.
Neurologické příznaky zahrnují širokou škálu projevů postižení CNS, například nespecifickou alteraci vědomí, křeče, bolesti hlavy, meningeální příznaky a (analogicky s japonskou encefalitidou a západonilskou horečkou) také parkinsonské příznaky. Rizikové faktory pro vznik neurologických příznaků jsou infekce sérotypem 2 a 3 a také věk pacienta: u mladších dětí se vyskytují častěji než u starších.
Léčba horečky dengue je dosud převážně podpůrná. Hlavně v endemických oblastech je však akutní potřeba účinné léčebné a vakcinační strategie.
(vek)
Zdroj: Sips G. J. et al. Neuroinvasive flavivirus infections. Rev Med Virol. 2012 Mar; 22 (2): 69–87.
